Cena Josefa Pekaře
Statut Ceny Josefa Pekaře. [dokument ke stažení]
Oceněná díla
MARTIN KLEČACKÝ: Český ministr ve Vídni. Ve službách císaře, národa a politické strany.
Roku 1900 zasedl ve vídeňské vládě ministr bez portfeje, jehož posláním bylo hájit české zájmy v rámci mnohonárodnostní monarchie. Vedle poslanců v říšské radě se tak český zástupce objevil i na ministerském postu a následujících deset let cíleně podporoval český průmysl, umění nebo školství. Čeští ministři ve spolupráci s poslanci v té době nejsilnější mladočeské strany cíleně prosazovali české úředníky na vedoucí místa ve státním aparátu a vytvářeli si tím síť oddaných spolupracovníků. Monografie sleduje snahu mladočeské strany o prosazení svého vlivu ve státní správě prostřednictvím českého ministra, věnuje se utváření tohoto úřadu a podrobně se zabývá jeho činností nejen na úrovni celé říše a korunní země, ale i na lokálním příkladu jednoho města.
MIROSLAV ŽITNÝ: Korespondence Šťastného Václava Pětipeského z Chýš a Egrberku z let 1611–1621: Prameny k českým dějinám 16.–18. století.
Dva ediční svazky předkládají soubor celkem 1 203 písemností korespondence činorodého evangelicky oriantovaného rytíře Šťastného Václava Pětipeského z Chýš a Ergberku. Kriticky vydané prameny reflektují např. témata převzetí rodových statků na Mělnicku, rozšiřování a upevňování sociálních vazeb, účast v protitureckém a protibočkajovském tažení (1604-1605), rozvíjející se hospodářské i úvěrové podnikání, stavební ruch na renesančně upravované tvrzi v Byšicích, vrchnostenské a poddanské vztahy, sousedské vazby (vč. komorních panství a měst) a v neposlední řadě konfesijní poměry v prostředí nižší šlechty (nejen) Boleslavského kraje na sklonku předbělohorské doby. Řada písemností umožňuje sledovat kariéru rytíře Pětipeského v zemských i dvorských úřadech (např. maršálka Fridricha Falckého) a dění během stavovského povstání (např. soubor zpráv Jana ml. z Bubna o dění v táborech stavovského vojska).
MICHAELA ZÁVODNÁ: Koleje a město. Problematika městské kolejové dopravy ve vybraných moravských a slezských městech v letech 1850–1918.
Monografie nese název Koleje a město. Problematika městské kolejové dopravy ve vybraných moravských a slezských městech v letech 1850–1918. Vydána byla ve spolupráci Filozofické fakulty Ostravské univerzity a nakladatelství Veduta v Českých Budějovicích v roce 2016. Zasílaná publikace se věnuje problematice budování městské kolejové dopravy v typologicky různorodých moravských a slezských městech (Brno, Ostravsko, Olomouc, Opava, Těšín) v letech 1850–1918. Cílem práce je ukázat městskou dopravu jako významnou součást modernizačního procesu tehdejší společnosti. Prostřednictvím širokého spektra archivních pramenů je analyzována jak vnitropodniková struktura a ekonomika jednotlivých dopravních firem, tak také jejich vztah k prostoru a společnosti, k příslušným obecním samosprávám, k legislativě habsburské monarchie a proměny tohoto vztahu v průběhu sledovaného období. Předkládaná práce je ve své oblasti unikátní ze dvou důvodů: jednak proto, že analyzuje městskou kolejovou dopravu způsobem, jaký v České republice doposud chyběl, a jednak proto, že na tuto problematiku nahlíží jako na ekonomický a společenský fenomén. Sleduje ji tedy v globálním měřítku, tzn. nejen pouze v prostoru českých zemí, ale přihlíží k vývoji této oblasti i v zahraničí (Evropa, Amerika).
Protokol o výhlášení vítěze naleznete zde: Cena Josefa Pekaře - 16. ročník
PAVEL HORÁK: Stranické legitimace, vážení! Československá sociální demokracie na útěku poválečnou Evropu (1948-1953).
Sociální demokracie, nejsilnější socialistická strana první republiky, se po druhé světové válce stala stranou nejslabší, rozpolcenou, a proto paralyzovanou. Přesto právě sociálním demokratům zůstával po únoru 1948 určitý symbolický kapital: kontakty na západní socialisty a potenciál propagandisticky cílit na dělnictvo, které komunistická moc vnímala jako svou oporu. Kniha se zabývá Íormováním i každodenností exilového stranictví v letech 1948-1953 na příkladu sociální demokracie. Popisuje budování strany v uprchlických podmínkách poválečné Evropy. Biografickými vhledy se ptá, co to vlastně znamenalo být sociální demokrat v poúnorovém exilu.
Další informace naleznete zde: Cena Josefa Pekaře - 15. ročník
JAN BENDA: Útěky a vyhánění z pohraničí českých zemí 1938–1939.
Vítězem 14. ročníku soutěže o Cenu Josefa Pekaře za rok 2015 se stal PhDr. Jan Benda, Ph.D., a to za knihu Útěky a vyhánění z pohraničí českých zemí 1938–1939 (Praha, Karolinum 2013).
Cena nebyla udělena.
VOJTĚCH KYNCL: Bez výčitek. Genocida Čechů po atentátu na Reinharda Heydricha.
Téma atentátu na Reinharda Heydricha dráždí českou společnost už po více než sedm desítek let. Jedinečný soubor vypovědí pachatelů a svědků tehdejších událostí v protektorátu Čechy a Morava, který pořídily desítky policistů a vyšetřovatelů v 60. až 80. letech v SRN, NDR a Rakousku, mi dopomohl blíže popsat trestné činy na jedenácti zřízených popravištích. Pohled historika se tak nezaměřil jako obvykle na oběti, i když i jejich příběhy se v monogra?i objevují, ale především na členy gestapa a popravčích jednotek, jejich motivace k násilí, reflexe chování při exekucích i obav z postihu mnoho let po válce. Soubor bezmála dvou tisíc výslechových protokolů a jejich výklad z mezioborového hlediska historie, sociální psychologie a právní vědy umožnil vstup do společensky výbušného "výzkumu pachatelů". Praktickým výsledkem bádání jsou vedle dalších odborných výstupů i populárně naučné expozice v památnících (kupř. Ležáky, Lety), výstavy, rozhlasové a televizní pořady i podnět k trestnímu oznámení na dosud žijící nacistické zločincene.
ZDENĚK BERAN: Boleslavský landfrýd 1440- 1453. Krajský landfrýdní spolek v pohusitslých Čechách.
Boleslavský landfrýd je knihou tematicky situovanou na pomezí politických, právních a regionálních dějin. V centru její pozornosti stojí instituce založená v neklidné době pohusitského bezvládí k ochraně míru na teritoriu historického Boleslavska. Součástí knihy je množství dílčích sond sledujících utváření mocensko-politické situace v boleslavském landfrýdu a kraji, přičemž nezůstává opomenut ani rozměr jednotlivce. V úřadu hejtmana této instituce zahájil svoji kariéru mimořádně úspěšného politika a diplomata budoucí český král Jiří z Poděbrad, který tu získal podporu jak mezí převážné kališnickou nižší šlechtou, tak u skupiny katolických pánů ze severu kraje.
Další informace naleznete zde: Cena Josefa Pekaře - 11. ročník
PAVEL PUMPR: Beneficia, záduší a patronát v barokních Čechách. Na příkladu třeboňského panství na přelomu 17. a 18. století.
Kniha sleduje otázku praktického fungování farní organizace v rámci konkrétního panství, a to prostřednictvím analýzy patronátní agendy schwarzenberského panství Třeboň z 2. poloviny 17. a 1. poloviny 18. století. Zaměřuje se na proces obsazování far kněžími (z pohledu kněze a jeho profesní kariéry i z pohledu patrona - "zaměstnavatele"), dále sleduje praktické působení kněze na beneficiu především s ohledem na jeho hospodářské zázemí, které faráře stavělo do různých sociálních rolí, dalece vzdálených potridentskému ideálu duchovního správce. Rozebírá též ekonomické zázemí kostelů, přičemž zohledňuje primární úlohu kostelních peněz (financování kultu a duchovní správy) i jejich sekundární roli finanční rezervy využívané formou úvěru. Výsledkem je komplexní pohled na základní úroveň církevní správy jako nedílnou složku ekonomicko-správních struktur šlechtického velkostatku („vrchnostenská farní organizace“).
ROSTISLAV SMÍŠEK: Císařský dvůr a dvorská kariéra Ditrichštejnů a Schwarzenberků za vlády Leopolda I.
MARTIN JEMELKA: Na Šalomouně: společnost a každodenní život v největší moravskoostravské hornické kolonii (1870–1950).
MARTINA LUSTIGOVÁ: Karel Kramář: první československý premiér.
PAVEL MAREK: Svědectví o ztrátě starého světa: manželská korespondence Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic a Polyxeny Lobkovické z Pernštejna.
DAVID PAPAJÍK: Páni ze Sovince: dějiny rodu moravských sudích.
JIŘÍ KNAPÍK: Únor a kultura: sovětizace české kultury 1948 – 1950.
ONDŘEJ JAKUBEC: Kulturní prostředí a mecenát olomouckých biskupů potridentské doby: umělecké objednávky biskupů v letech 1533 - 1598.
PAVEL KRÁL: Mezi životem a smrtí: testamenty české šlechty v letech 1550 až 1650.
MARIE KOLDINSKÁ: Každodennost renesančního aristokrata.