Pocta českému historikovi
V sobotu 30. dubna 2011 byla na hradě Kosti odhalena pamětní deska jednomu z největších českých historiků Josefu Pekařovi, připomínající jeho vztah ke hradu i okolnímu kraji, jejichž historii v 17. a 18. století klasicky zachytil ve svém stěžejním díle, Knize o Kosti. Podnět k této komemoraci vzešel od archiváře Mgr. Jana Bílka; bronzová deska s portrétním reliéfem, dílo akademického sochaře Aleše Johna, byla pořízena a instalována spojeným úsilím současného majitele Kosti, rodiny Kinských dal Borgo, filmového producenta Ing. Martina Pachovského, Sdružení historiků České republiky (Historický klub 1872) a Pekařovy společnosti Českého ráje.
Slavnostního aktu se účastnilo více než sto dvacet zástupců našich vědeckých, kulturních a politických kruhů i širší veřejnosti: mj. ředitelka archivní a spisové sekce Kanceláře prezidenta republiky a emeritní předsedkyně Senátu Parlamentu České republiky dr. Libuše Benešová, akademičtí funkcionáři Karlovy univerzity v čele s proděkanem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy prof. dr. Ivanem Šedivým, zástupci dalších českých univerzit, člen Akademické rady Akademie věd České republiky dr. Jiří Beneš, předseda Společnosti pro vědy a umění prof. dr. Karel Raška z USA, synovci profesora Pekaře a další členové Pekařovy rodiny, reprezentanti českých aristokratických rodů a představitelé regionální správy a kulturních institucí. Organizátory dopisem pozdravili arcibiskup pražský a primas český Dominik Duka a ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg, pobývající tou dobou v Římě na beatifikaci zvěčnělého papeže Jana Pavla II. O Pekařově životě, díle a odkazu promluvili historici prof. dr. Robert Kvaček, prof. dr. Petr Vorel, prom. hist. Karol Bílek a dr. Josef Tomeš; desku odhalil hrabě Giovanni Kinský dal Borgo. Poté si účastníci prohlédli nové expozice v interiérech hradu.
Historik Josef Pekař (1870–1937), rodák z Malého Rohozce u Turnova, tradicionalistický český vlastenec a veliký patriot Českého ráje, patřil k nejvýznamnějším představitelům Gollovy historické školy. Od roku 1897 přednášel české dějiny na filozofické fakultě české univerzity v Praze, od roku 1905 jako řádný profesor; v akademickém roce 1931–1932 byl rektorem Univerzity Karlovy. Působivým literárním stylem evokoval politické zápasy, hospodářské a kulturní poměry prakticky všech epoch české historie a razil nové pohledy na jejich klíčové události. Zvláštní pozornost věnoval problematice husitského hnutí, které chápal jako středověkou duchovní bouři, a odsuzoval jeho destruktivní radikalismus, a pobělohorské doby, v níž doceňoval kladné hodnoty barokní kultury. V dobovém sporu o smysl českých dějin polemizoval s Masarykovým názorem, že smyslem českých dějin je nábožensky traktovaná humanitní idea, a formuloval vlastní koncepci, podle níž je osou českých dějin idea národní. Pro své konzervativní ideové a politické postoje byl za komunistického režimu zatracován.
Pekařova Kniha o Kosti, od jejíhož prvního vydání uplynulo právě sto let, přestavuje objevnou badatelskou sondu do českých politických, hospodářských, sociálních a kulturních dějin 17. století, kombinující regionálně a obecně historickou rovinu a vyznačující se literárním podáním s výrazným popularizačním efektem. V českém naučném písemnictví má mimořádné místo už proto, že během jednoho století vyšla celkem pětkrát (v letech 1909–1910, I–II; 1935, I–II; 1942; 1970; 1998) – a to byla téměř čtyři desetiletí na indexu prohibitní literatury.
Akce, o níž informovala ústřední i regionální média, se setkala s pozitivním ohlasem v široké kulturní veřejnosti. Manifestovala úctu k osobnosti a odkazu historika, pevně zakotveného v národní tradici a citlivě vnímajícího poselství minulosti svého rodného kraje.
Kategorie:
Galerie k akci:
